Ach my ženy

26. srpna 2018 v 16:25 | Evelyney
10 největších hloupostí, kterými si ženy komplikují život

1. Hloupá odevzdanost
Pro muže je láska něco navíc. Pro ženu je to celý její svět. Muž je pro mnoho žen středobodem světa a často jsou mu schopny obětovat všechno, včetně vlastní hodnoty, jen aby nemusely prokázat svou samostatnost. Mnoho žen si myslí, že bez vztahu jsou nikým. Největším problémem žen ale není absence muže, nýbrž absence životních cílů a vědomí vlastní hodnoty.


2. Hloupé námluvy
Miliony popelek po celém světě, které smutně hledí přes "špinavá" okna svých pokojů čekajíc na svého prince, nakonec vezmou za vděk prvním "špinavým zahradníkem" (alkoholik, tyran, narkoman, nezodpovědný, atd.), který pracuje v zahradě pod oknem. Co nás to vlastně přivádí do náruče "nevhodných" mužů? Úleva, že už nejsme samy, vděčnost, že si nás vybral, a panika, která se nás zmocní, kdykoliv svého partnera ztrácíme z očí. Není lehké si přiznat tyto pocity. Jsou totiž jasným přiznáním strachu ze života, z dospělosti, ze zodpovědnosti a samostatné existence. Jsou to však pocity normální a přirozené. Pamatujte si, že kvalita našeho života a naše uspokojení pramení právě z toho, jak se k těmto svým strachům postavíme. Když se je pokusíme zakamuflovat nějakým nevhodným vztahem, určitě nám to sníží sebevědomí. Můžete utéct sama před sebou, nikde se však neschováte.

3. Hloupá oddanost
Je opravdu frustrující poslouchat stále znovu, jak ženy, které si špatně vybraly partnery, opakují "jenže já ho miluju", a tím zdůvodňují, proč s ním zůstávají. Tyto ženy mužům vděčně tolerují chování, které by průměrný muž nestrpěl ani pět vteřin. Jejich definice lásky zní: závislost.
Když políbíte žabáka, nepromění se v prince. Zbude vám sliz v ústech a ohavná vzpomínka. Nepleťte si vztah či lásku s dobrým chováním, svými fantaziemi, poučkami z knih nebo sexem. Emoce často zkreslují realitu. K hodnocení muže používejte rozum. Pravou lásku nezažijete, dokud se nenaučíte mít rády samy sebe.

4. Hloupá vášeň
Je zřejmé, že muži a ženy mají k sexu různé postoje. Ženy si jej totiž přikrášlují romantickými představami. Věří, že tento "jednoduchý pohyb" zavazuje může k nějakým povinnostem, že se tím mění na oběti a často oběti i musí dělat. Ve všech otázkách týkajících se tohoto aspektu vztahu je lepší nikam nespěchat. Nechte "jablko dozrát." Intimita a styk jsou dvě různé věci. Intimita neznamená, že jste schopni se milovat - to dokáží i vinné mušky. Intimita je schopnost dvou lidí mluvit o věcech, od sexu až po všechny ostatní věci života. Proto je dobré se řídit jednoduchou radou - Nedělat s konkrétním člověk nic, o čem byste s ním nemohly mluvit.

5. Hloupé soužití
A
lespoň stokrát už každý z nás slyšel názor, že před svatbou je dobré prožít nějakou dobu společně, aby se dva vzájemně lépe poznali a po svatbě doma nenašli "zajíce v pytli". Nicméně, zajíce v pytli stále nacházíme. Podle statistik je míra rozvodovosti mezi těmi, kteří spolu žijí před manželstvím, mnohem vyšší než u těch, kteří šli rovnou k oltáři. Jde o to, proč žena souhlasí se soužitím mimo manželství. Je to tak trochu kapitulace: muži se bojí "oficiální" odpovědnosti a ženy se rozhodly vyjít jim vstříc. Žena se společným bydlením souhlasí ne proto, aby jej skutečně poznala, ale aby si jej udržela. On si myslí: "Uvidíme, jestli se mi to bude líbit každý den." Ona si myslí: "Musím se snažit, aby mu se mnou bylo dobře i dnes." Je jasné, že taková ""dohoda" nebude fungovat věčně. Je to utopie z obou stran. Abyste přiměla muže, aby vás respektoval, nikdy neustupujte ze svých potřeb.

6. Hloupé naděje
Ženy, které se provdaly za "muže svých snů" a teď žijí s pocitem, že se jejich sen proměnil v noční můru. Jak je možné, že jeho vlastnosti, které vás v době námluv tak okouzlovaly, vás teď doslova odpuzují? Jednoduše. Jste zklamaná. Přitom váš vztah ohrozily vaše vlastní fantazie a naděje. Ženy si často podvědomě vybírají určitého muže, aby uspokojily své dávné potřeby a nesplněné touhy - často potřebují, aby jim muž vyléčil jejich emocionální rány a komplexy z dětství. A když to muž neudělá, začnou ho nenávidět. Když si ho vezmete a potom ho nenávidíte, hledejte zdroj nenávisti ve svém nitru. Dokud si tohle nevyjasníte, můžete se vdávat a nenávidět a vdávat a nenávidět a vdávat a nenávidět - a myslet si, že každý muž je problematický.

7. Hloupé početí
Vrcholem většiny vztahu je zplození potomka. Lidé k tomuto kroku ale málokdy přistupují ze správného důvodu. Jaký je ten správný důvod pro vznik nového života? Je takovým důvodem láska? Je to určitý věk? Nebo touha našich rodičů po vnoučeti? Snaha vyrovnat se ostatním našim těhotným kamarádkám? Nebo potřeba důkazu, že jsme plodné? Chceme si v dítěti vyrobit někoho, kdo nás bude mít rád? Nebo chceme těhotenstvím někoho donutit, aby si nás vzal? Nevíme, co se svým životem? Nebo má dítě vyléčit nějaké naše trápení? Povšimly jste si, co mají tyto věty společného? Jsou to nejtypičtější důvody, proč se rozhodujeme pro těhotenství - a přitom se vůbec neohlížíme na zájmy budoucího dítěte. Jakýkoliv z těchto důvodů přitom ženy tlačí do nesprávných manželství a vztahů.
Jediný pravý důvod, proč mít dítě, zní následovně: Dítě se má narodit, když vy a váš dospělý partner (tj. manžel) máte zájem, úmysl, schopnosti a nezbytné prostředky k tomu, abyste se stali rodiči a jste připraveni obětovat svůj čas, péči a peníze na to, aby se vašemu dítěti dostalo potřebné opory, bezpečí, lásky a vzdělání.

8. Hloupé otroctví
Není v přírodě zuřivější bytosti nad samici, jejíž mláďata jsou ohrožena. Máme vysoce vyvinutou mozkovou kůru, a tudíž se dokážeme povznést nad instinkty a rozhodovat o svém jednání. V tom je naše jedinečnost. Lidské matky ovšem necítí ke svým dětem stejnou lásku. Velmi často se stává, že nevhodně vybraný partner otupuje jejich mateřský pud a ony dají přednost jemu před dítětem. Své dítě vystavují špatnému chování partnera a v horších případech se kvůli němu dítěte vzdají. Matky, nedovolte nikomu, aby ubližoval vašim dětem. A neobětujte své děti, abyste udělaly radost svému muži nebo abyste si potvrdily své fantazie o oddanosti špatnému rodiči. Muž, který po vás chce, abyste jednaly proti mateřskému pudu, vás rozhodně nemiluje. Chce vás proto, abyste uspokojovala jeho potřeby. Máte-l i pocit, že takový partner uspokojuje i vaše potřeby, znamená to, že se musíte podívat s otevřenýma očima do své vlastní duše.

9. Hloupá bezmocnost
Malé holčičky dobře vědí, kdy se zlobí. A nemají žádné problémy, jak to dát svému okolí najevo. Co se to s nimi stane, když dospějí v ženy a mají pádný důvod k hněvu? Většinou propadnou sebelítosti, sebeobviňování, depresi, pochybnostem o sobě, zmatku a jiným stavům duše, které jim nedovolí postavit se k problémům objektivně a s odvahou. Hlavní problém spočívá v tom, že ženy mají příliš velký strach, co se stane, když dají svůj hněv najevo. Pocit vlastní ceny získáme jedině tehdy, když budeme věřit, že existuje určité nezcizitelné právo na respekt, úctu, oddanost, péči a lásku. A pak si je musíme zasloužit odvážným jednáním ve svůj prospěch ve všech sférách svého života: v práci, mezilidských vztazích i v lásce. Odvážně se rozhodovat a odvážně jednat znamená dojít k vědomí vlastní ceny.

10. Hloupé odpouštění
"Já vím, že je nevěrný, panovačný, necitlivý, hrubý, že pije… Ale jinak je to docela…" Všimly jste si někdy, jak nehybná je kudlanka nábožná, bez ohledu na to, co se děje kolem? Jediná bytost, která dovede být stejně trpělivá, je žena. Ženy se strašně nerady smiřují s tím, co ve skutečnosti přijaly a s čím se stejně nakonec vyrovnají. Myslí si, že nekonečné protesty, vystupování v roli obětí a nešťastnic je zbaví zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí. Samozřejmě, že máme strach pohlédnout pravdě do očí. Abychom se vyhnuly bolesti, můžeme se k něčemu uchýlit: ke hněvu, k drogám, jídlu, milostným aférám, utéct se do nemoci nebo propadnout depresi, pohrávat si s myšlenkou na sebevraždu, střídat terapeutické skupiny - zkrátka k čemukoli. Jediná správná cesta přitom vede přes konfrontaci s realitou uvnitř nás samých.

Ženy se do vztahů se špatnými muži nedostávají z hlouposti, ale protože se orientují na život, v němž je méně odvahy, nezávislosti a kreativity, než by mělo být. Proto si vybírají muže, za které se mohou schovat. To je ale špatné a smutné. Uvědomte si, jakého muže asi získáte, když hledáte, kam se schovat. Jistě to nebude někdo, kdo touží po rovnocenném partnerovi a po vztahu plném vzájemné úcty. Skončíte s někým, kdo má rád vždy navrch. A pro vás, která jeho chování budete muset snášet, to nebude nic příjemného. Vaše pozice je žalostná, protože jste tak nemístně závislá. A tak musíte přistoupit na všechno. Když žijete s mužem, který dělá různé špatnosti (je násilnický, autoritativní, pije, fetuje, páchá trestné činy atd.) a máte s ním spíš soucit a zdráháte se něco řešit, nemáte asi moc vysoké mínění o sobě ani o svých životních možnostech. Z této situace se dostanete jedině tehdy, když se nebudete řídit svými obavami, ale poslechnete hlas svého rozumu. Udělejte to, co byste poradily druhým: odejděte, věnujte se svému růstu, pracujte na změně, nevyhýbejte se různým náročným úkolům. Tak na sebe uděláte dobrý dojem a zvýšíte si sebevědomí. Přestaňte spočívat na ubohých vavřínech vědomí, že jste dospělým dítětem svých rodičů, kteří (každý si doplní sám). Tím se jen utvrzujete ve své slabosti.
Udělejte jedinou správnou věc… a neříkejte, že nevíte, která to je. Nenechte se uvláčet strachem, leností a zbabělostí.


 

Poznatek, konstatování, rezignace

26. srpna 2018 v 15:30 | Evelyney
Psychické týrání v manželství se projevuje velmi nenápadně. Z počátku žena ani nemusí poznat, že se jedná o první známky psychického týrání. Despotické projevy zkrátka ignoruje, ať už z důvodu zamilovanosti nebo jiných. Aniž by si to uvědomovala, pomalu ale jistě se dostává do pasti, ze které se bude jen těžko utíkat.
Co je psychické týrání: psychické týrání v manželství je skrytou formou domácího násilí a zneužívání, proto je pro týranou osobu velmi těžké rozpoznat, že je obětí. I když se emoční týrání od fyzického značně liší, výsledek je zpravidla stejný. Obvykle se projevuje přehnanou dominancí jednoho z partnerů, který toho druhého ponižuje, nadává mu, svaluje je na něj chyby v partnerství, deptá ho, snižuje mu sebevědomí, vydírá ho, drží ho v sociální a často i ve finanční izolaci.
Psychické týrání v manželství se často projevuje až po svatbě. Ženy týrané v manželství mají často nízké sebevědomí, i když se může zdát, že mají vše pod kontrolou. Na rozdíl od mužů, kteří si obvykle najdou svou identitu prostřednictvím práce, sportovního či zájmového úspěchu, ženy svou identitu často zakládají na svých vztazích, což je dělá citlivé na zneužívání. Týraná žena se začíná postupně cítit nejistě, začíná pochybovat o sobě i o svém vlastním smyslu pro realitu. Začne obvykle měnit své chování, aby udělala svého manžela šťastným.
V srdci zneužívajícího manžela je jeho potřeba mít vše pod kontrolou. Cítí se neadekvátní a má zakotveny zkreslené názory o ženách a manželství, které se obvykle naučil od agresivního otce nebo jiného dominantního samce nebo někdy kvůli nedostatečné mužské roli otce, který nedával dobrý příklad, jak se chovat k ženám. V mnoha případech, ale ne nutně ve všech, citově zneužívající manžel může být manipulativní a má problém ženu udržet pod "palcem". Zneužívající manžel vidí věci jen ze svého úhlu, z jiného je nechce vidět nebo je neschopný. Zneužívající manžel je také často citově závislý na své manželce. To znamená, že jeho pocit sebeúcty pochází z manželství. Většina citově zneužívajících manželů nejsou schopní se na sebe podívat a prozkoumat, proč se tak k partnerce chovají.
Obvyklé taktiky emocionálního násilníka jsou izolace partnera od přátel a rodiny, bránění partnerovi v jakékoliv nezávislé činnosti, jako je práce či aktivity s přáteli. Obviňování partnera z nevěry, když mluví s příslušníkem opačného pohlaví. Vynucování sexuálních praktik, které jsou partnerovi nepříjemné s tím, že jde o dokazování lásky. Neustálá kritika charakteru, hmotnosti, vzhledu či způsobu oblékání partnera, Pokud taktiky na partnera neplatí, přichází ohrožování, pronásledování, trestání. Kontroluje všechny finanční rozhodnutí, odmítá naslouchat názorům partnera, odepírá mu důležité finanční informace, aby partner žil z omezených zdrojů, provádí sám všechny zásadní rozhodnutí, jako kde bydlet, jak zařídit domov či jaké koupit auto, na jakou dovolenou jet.
Oběť se začne cítit jako vězeň. Psychické týrání v manželství je zmrzačení, krade lidem jejich sebeúctu, schopnost racionálně myslet, důvěru v sebe samé a nezávislost. Izolace od ostatních, jen zřídka vidíte přátele a rodinu, nadměrná závislost na partnerovi, neustále přemýšlíte, zda děláte správnou věc s cílem nenaštvat manžela, žijete v okamžiku, nejste schopna plánovat dopředu, protože máte strach, jak bude reagovat váš partnermáte, máte pocit, že nemáte energii, kterou byste mohla bojovat proti partnerovu chování, pochybujete o své schopnosti vyjádři svůj názor, většinu času máte pocit deprese a úzkosti.
Psychicky týraným ženám trvá často i několik let, než odejdou nebo se skutečně vzepřou. To se na psychickém i fyzickém stavu ženy samozřejmě hluboce podepíše. Psychicky týrané ženy jsou zpravidla apatické, mívají pomalejší reakce, jsou lhostejné k vnějšímu dění, jsou naučené potlačovat vztek a mají tendence utíkat před konflikty. Mají vžitou bezmoc, v důsledku čehož mají snížení sebevědomí, jsou nejisté a neváží si sami sebe. Útočníka často brání, omlouvají ho, popírají skutečnost, že je týrá a odmítají případnou záchranu. Psychické týrání se často projevuje i fyzicky. Týrané ženy mohou mít chronickou bolest hlavy, sníženou imunitu, bolesti žaludku, bušení srdce, pocení nebo třas. O tom, že je žena v manželství psychicky týraná zpravidla neví ani její nejbližší okolí. Na rozdíl od fyzického násilí to psychické není na první pohled vidět. Ženy často s odchodem od tyranského manžela váhají. Mají pocit, že nemají kam jít. Po mnoha letech týrání věří, že je to jejich vina. Tyrani bývají skvělí manipulátoři. Týrané ženy by si měly uvědomit, že despotický manžel se nikdy nezmění, i když to slibuje. Navzdory tomu, že mnoho lidí věří, že domácí násilí, ať už fyzické nebo psychické, vzniká kvůli tomu, že násilník nad sebou ztrácí kontrolu, ve skutečnosti je jeho urážlivé nebo agresivní chování jeho záměrnou volbou, aby mohl oběť ovládat, na což je vždy třeba pamatovat.
Tak bych řekla, že teoreticky to mám fakt zmáknutý a plně se v tom orientuji, škoda jenom, že zatím nemám dost síly si přiznat, že problém je větší než moje láska k němu. Čas je zatím na jeho straně a já stále "trpím", no ale doufám, že se čas obrátí v můj prospěch a já v sobě najdu dost síly si přiznat, že láska je krásná věc, ale nemohu jenom dávat. Už to uvědomění si totoho je dobré. Snad mám dost síly a hlavně ještě dost času před sebou abych mohla žít spokojeně a šťastně.


Den na h....

18. dubna 2018 v 23:42 | Evelyney
To byl dneska zase den
kdyby šlo zrušit ho jen.

Nálada na bodu mrazu
není ani chuť k životu.

Všechno mi vadí a sere
nejraději bych všechny poslala do prdele.

Nerozumím světu ani lidem okolo
nevidím pohodu a klid pro nikoho.

Věčnou kamarádku svou a společnici
vidím v kuchyni, pokoji i v ložnici.
Jen malou chvilku jsem byla sama
jen na kousek cesty mě opustila.

Vděčná mám být za tu věrnost
boj za svobodu je marnost.

Prášků, léků ač je mnoho
vůbec nic mi nepomohlo.
Velká či malá temná komora
tma a je tu moje pokora.

Slunce svítí má mě být líp
co já od života ještě můžu chtít?

Udělat inventuru života
zjistit, že jsem byla zbytečná.
Spočítat chvilky rozkoše
poznat, že vrátit se nemůže.
Zkusit oživit vzpomínky
projít staré kroniky.

Minulost se nepředělá
ani rozhodnutí, která nebyla správná.
Současnost tím poznamená
a budoucnost ta je víc než tajemná.

Kdo mi dokáže říct,
že zítra bude líp?
Kdo je schopen mě přesvědčit,
že nemám to všechno zabalit?

Vím, že nejsem schopna se předělat
vím, že nejsem schopna ani jinak milovat.
Nevím jak to udělat
neznám jak lepší přivolat.
 


Valentýn

18. března 2018 v 23:31 | Evelyney

Valentýn svátek zamilovaných,

my čekáme dárek od blízkých.


Máme snad jen jeden den v roce,

kdy máme si hledět do očí a držet si ruce?


Dnů v roce však mnohem je více,

lásky a vyznání taky chceme více


Nový den

18. března 2018 v 23:23 | Evelyney
Rána mohou být krásná,
mohou být i krásně tvárná.

Dokáží úsměv na tváři vyloudit,
dokáží úžasnou pohodu vykouzlit.

Ráno zalité sluncem,
jak probudit se pod baldachýnem.

Slunce a sníh
děti a smích.

Vůně kávy a čaje,
silnější jak vůně šalvěje.

Nový den nám začíná,
snad radostná nálada nás přivítá.

Koloběh

18. března 2018 v 16:35 | Evelyney
Koloběh života se nezastaví,
ať radost či depka se dostaví.

Život a smrt je věčný boj,
radost, úsměv, trápení a ten bol.

Života běh radost a žal střídá,
mezi dvěma i láska bývá.

Jaro probuzení přírody přináší,
léto sluncem nám duše rozzáří,
na podzim mrcha depka se přiblíží,
zima sníh, vánoce a konec roku přináší.

Pak další jaro,
bude tu nanovo.

K zítřkům

18. března 2018 v 14:46 | Evelyney
Mnohými životy prošla jsem,
nejeden šrám posbírala jsem.

Kolik bolesti tolik šrámů,
kolik lítosti tolik pocitů.

Slza za slzou padala,
úsměv za úsměvem ztrácela.

Živvot i krásné chvíle přináší,
když čáp či vrána děti přináší.

Slza za slzou padala
tato však radost přinášela.

Duše

30. ledna 2018 v 2:59 | Evelyney
Mnohými životy prošla jsem,
krvavé šrámy sbírala jsem.
Ač každá bolest stín udělala,
já lásku a pohodu rozdávala.
Má duše je jak ementál,
život však musí jít dál.

Jednou přijde ten čas,
plody své setby posbírám.
Čekat budu tu zas a zas,
dobrých časů se dočkám.

Nikdo nedal mi právo život si vzít,
nikomu nejsem povinna rozkazy plnit.
Nemůžu vzít něco co jsem dostala,
jsem tu proto, abych život předala.

Až budou všechny dny sečteny,
až budou všechny dluhy splaceny.

Pak přijde ten správný čas,
abych šla zase o kus dál.

Pak přijde ta správná chvíle,
kdy budu moci říct klidně,
mnohými životy jsem prošla,
moje pouť na konec došla.

Samota

29. ledna 2018 v 23:37 | Evelyney
Samota ta tíží,
láska zas ničí,
společné žití,
hromada potíží.

Opuštěný byt,
měl jsi tu být.

Prázdný dotek objetí,
chybný krok poslední.

Koupelna je temná,
není tam vůně mužská.
Prázdná i má lednička,
chybí v ní tvá omáčka.

Klavír je němý a kytka tu není,
mé časy se mění a a samota tu zase leží.

Trvání lásky

29. ledna 2018 v 23:31 | Evelyney
Láska na jednu noc je risk,
možná přijde pro někoho zisk.

Láska na jeden týden,
po něm bude někdo zřízen.

Láska na jeden měsíc,
jak kometa okolo letíc.

Láska na jeden rok,
to je jak řeky tok.

Láska na jeden život,
pro někoho úplná pitomost.

Od věky věků,
hledá jeden druhého,
přání mnoha snů,
najít si toho pravého.

Bude to tak stále dál,
v páru jde život dál.

Kam dál