Strach?

29. října 2017 v 22:20 | Evelyney
Může mít člověk strach sám ze sebe?
Může, jde se bát o to jak zareagujeme, co řekneme, jak to pochopíme.
Přijde občas stav naší mysli, že nejsme schopni rozumně uvažovat.
Vadí nám každá poznámka okolí, máme pocit, že se mluví o nás, že všichni kritizují jenom nás, za každou chybu jsme odpovědni.
Vidíme všechny oči, všichni se dívají na nás, pozorují nás, sledují každý náš krok.
Trpíme stihovamem?
Možná je to jen momentální stav mysli, dostali jsme se do stádia bezmocnosti nad svým rozumným uvažováním.
Bezdůvodně křičíme na lidi, které máme rádi. Při poznámkách které se nám nelíbí pláčeme a zoufáme si.
Nevycházíme ve dne, bojíme se lidí, jdeme ven v noci, líbí se nám chodit pod hvězdami, v samotě a bez lidí.
Je to i stav vnitřního osamění v davu mnoha lidí, vnitřního strachu otevřít ty dveře za kterými jsme schovaní a přijmout svět kolem nás.
Ten svět není zlý, ti lidé nejsou zlí.
Ano někdo nás vždycky bude kritizovat, někdo nás občas rozbrečí, to patří k životu.
Ale nesmíme zapomenout, že jsou i slzy štěstí.
Jsou chvíle kdy je dobře, těch chvil by mělo být více a více.
Ano mějme strach sami ze sebe, ale z toho, že bychom se báli samy sebe a toho, že nezvládáme svoje emoce.
Užívejme života, přijímejme jenom ty krásné chvíle a pokud je něco "špatného", tak to snažme se nevnímat, neposlouchat, nespojovat to se sebou.
Vždyť život je tak krásný a hlavně krátký na trápení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama