Nechceš-li, nechej být

4. prosince 2017 v 22:36 | Evelyney

Slzy mi tečou po tvářích mých,
lásku, jež dávám, ty neslyšíš,
byl jsi můj život, světlo dnů mých,
jídlo i nápoj, opojný stín.

Proč jen jsem dávala, tolik cos chtěl,
když nestačí celý svět, abys mě chtěl.

Utápíš žal svůj a neduhy své,
v záplavě truchlení, temnotě své.

Procházka zahradou to byl můj sen,
budoucnost zářivá nekoná se jen.

Buď si tu beze mě, bude ti líp,
anděl tvůj přijde ti blíž,
život svůj zachovej,
beze mě bude ti hej.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama