Slunce

3. prosince 2017 v 15:10 | Evelyney
Řekla jsem jednou ti, že jsi můj den,
slunce všech sluncí co svítí tu dnes.

Láska ta přišla jak nezvaný host,
který tu zůstal a neptal se nás.

Co si teď počít s touhou a mocí co řídí tu nás,
musíme zabrzdit, nebo jet dál?

Bude to stále tak, jak velký flám,
večer je krásně tu, teplo a žár
ráno pak přichází zima a mráz
je to jak tobogán při dětských hrách.

Zabrzdit neumíš ty ani já,
chceme my vůbec měnit ten stav,
nebo se držet a žít spolu tak dál,
nechceme přece jen měnit svůj stav?

Rekni mi, lásko má, jsi stále můj den,
jsi slunce všech sluncí, co svítí pro mě jen?

Podej mi ruku a nechej se vést,
půjdu já s tebou tou cestou všech cest.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Chatboards | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 15:37 | Reagovat

Máš super článek! :-) :-)

2 ╬ Gothic Soul ╬ | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 15:39 | Reagovat

Krásně řečeno

3 evelyney | 3. prosince 2017 v 22:41 | Reagovat

:-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama