Věřit

13. prosince 2017 v 22:29 | Evelyney
Věřil jsi na lásku?
Já i doufala v lásku,
já věřila i na prince,
toho jak v pohádce.

Blonďák, že měl být
a oči modré mít.

Život přináší však změny,
známosti přináší směny,
vlasy ty měl černé
a oči ty pak hnědé.

Co však z něho zůstalo,
smutek, žal a prázdno.

Druhá šance přišla
a zas nebyla výhra,
jen ty oči ty měl modré
a vlasy spíše hnědé.

Láska, no ta to byla,
ale jediná, no to jsem nebyla.

V lásku už jsem nevěřila,
v prince už jsem nedoufala,
taky to tak dopadlo,
žít se v tom pak nedalo.

Je život možný bez lásky?
Nebo ji mít na splátky?
Je lepší zůstat sama?
A počkat až zvoní hrana?

Tak vstoupila jsem v nový rok
a doufala v klidný života tok,
ach jak plané moje sliby,
jak slabé srdce dívky.

Modré oči dostali mně,
méně vlasů nevadí mně.

Je to můj princ vysněný?
Je to můj osud konečný?
Je to už láska?
Je to i touha?

On je můj života důvod,
on připomíná můj původ,
je tím co jsem hledala,
za nic na světě bych ho nedala.

Andělé strážní naši,
chraňte nám lásku naši.

Teď už vím co je to láska,
teď už znám co je to touha,
v lásku jsem doufala,
pro ni se rouhala.

Věřila jsem v lásku
a zasloužím si lásku?

A ty můj princi,
věřil jsi na lásku?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama